… už jsem zase zpět!

… no jo, no jo, trochu mi to všechno trvá. Ale dobrá zpráva je, že jsem živá a připravená prohrabat se heslovitě sesmolenejma zápiskama a dát z toho dohromady něco, co bude alespoň vzdáleně připomínat souvislý text.

… nebojím se to přiznat. Dostala jsem geniální nápad. Moje zápisky z Itálie jsou víc než heslovité a často postrádají jakákoliv geografická fakta, ale vsadila bych boty (ovšem ne ty nové Conversky) na to, že Christiny diář je plnej přesných údajů o místě i čase - takže tradáááá! Má to jen jeden malej, nepatrnej zádrhel…někdo ještě furt pracuje a dokonce pracuje víc než usilovně a tak už jen nadhození tohoto tématu ve mně vyvolávalo nemalé pochybnosti o tom, jak to dopadne. A víte, co? Odpor byl víceméně nulovej, ba dokonce se ani nebojím napsat, že jsem v hlase zaslechla i stopy nadšení.

… ke kompletaci cestovní dokumentace nakonec dojde a pak už začne nová část, tzv. blog pocestovní (v lepším případě mezicestovní) aneb co bylo potom - kde velká část už je napsaná, jen jsem chtěla zachovat časovou posloupnost a tak to zatím čeká v adresáři „doplnit“.

… takže teď bude následovat:
... dvojhlas z cesty po Toskánsku
... stručně a vesměs převážně obrazem z první kempovací dovolené s neteří
... něco o radosti z toho, že jsem doma
... něco o tom, co jsem si přivezla z cest
... něco o tom, že i nic nedělání může být inspirující
a
... něco z nadcházející každodennosti.

… takže už jsem zase zpět!