… zpátky doma

… trvalo mi to víc než dva tejdny, než jsem vůbec zauvažovala o tom, že bych už konečně měla zasednout zpět ke klávesnici a sepsat pár řádku o návratu, aklimatizaci, dalších plánech a vůbec doplnit všechny slibované blogy k tématům, které se mi na cestě jevily jakože nehoří a o kterých jsem si myslela, že doma na ně bude více času. Hahaha. Dopadlo to přesně tak, jak jsem mohla očekávat, kdybych se alespoň trochu zamyslela nad svojí domácí psací morálkou.

… pravda je taková, že nejdřív mě plně zaměstnávalo pozorování a očekávání, zda-li se u mě projeví symptomy prasečí chřipky (ano, jsem magor, ale to stejně už všichni víte, takže není co tajit) – jen tak mimo záznam - se nedostavily – a pak jsem se trochu (no jo, trochu víc) vymlouvala na to, že nejdřív se všechny ty dojmy musí nějak usadit, než z toho budu schopná sepsat větu, která bude způsobně začínat velkým písmenem a končit tečkou (jako kdyby nějaká moje věta takhle začínala).

… teď jsem tak někde mezi něčím a ničím, mezi nadšením a zmarem, přehnanou aktivitou a totální leností a přiznejme si, v takovém rozpoložení se myšlenky do vět koncipujou docela těžce. Na to, že jsem zahrabaná ve vlastní, voňavé posteli, že si užívám vlastní sprchu, župan a můžu vybírat z plný skříně hadrů (vím je to ubohý, ale je to tak) a hlavně to, že stačí zvednout telefon a bejt s kamarády, tak na to, jsem si už dávno zvykla, ale ještě jsem se nestihla dostat to stádia, že bych plánovala něco dalšího a to i přesto, že o tom furt přemejšlím, ale od myšlenek (hlavně od těch mých, mlhavých) je k nějakýmu konkrétnímu plánu ještě docela daleko.

… určitě se v brzké době vrátím ke slíbenému blogu o hostelech a místo plánovaného blogu o kuriozních otázkách, které jsem vyslechla cestou, se spíš budu věnovat odpovědím na nejčastější otázky, které mi byly položeny doma. Pokud vynechám obligátní tak jak ses měla?, tak s přehledem nejčastější otázka je: kolik tě to stálo? (hmm zajímavé…nebojte, rozvahu dodám) a za sebou v těsném závěsu asi budou: vědí kde je česká republika? a kde to bylo nejlepší?

… tak nevím, témat spousta, času taky, chuť psát, to je jasná věc, ale skloubit to všechno dohromady, to mi dělá trochu problém.