… trochu k situaci zde na severu. Asi bych měl začít něčím pozitivním. Co třeba, že to tu je hezký. To by šlo ne? Pak bych taky mohla pokračovat tím, že na rozdíl od Prahy, je tady teď krásně teplo a sluníčko šajnuje jak o závod. No, dost dobře si neumím představit co by se asi událo, kdyby bylo zataženo nebo, nedej bože, kdyby pršelo. … ano, ano - jsem mrzutá, nevrlá, otrávená a šířím bad vibes. Co víc dodat. Pravda, očekávala jsem, že lidi nebudou až tak družní jako na mé minulé zastávce, ale že to bude až tak zlý nebo spíš, že to ponesu až tak těžce, to mě ani ve snu nenapadlo. Kde je konec mému nadšení z osamoceného cestování? Mám toho plný zuby a nejraději bych buď změnila kontinent nebo se vrátila domu.
… sestavila jsem krizovej štáb složenej ze všech mejch já (jako vždy převažuje to nerozhodný), kterej se usnesl na následujícím postupu:
dneska budu i nadále následovat předběžnej plán a nočním busem se přesunu do Stockohlmu, kde se rozhodne, že buď:
- pojedu dát malou rekonvalescenci do vlasti
- koupím levnou letenku někam jinam
- budu následovat plán a pokračuju do předraženýho Švýcarska.
… pro teď končím se šířením negativních vibrací a hned jak se hodím do latě, tak rozšířím pro změnu nějaký fakta.
Žádné komentáře:
Okomentovat