… jeden den v Kodani

… původně jsem dneska měla v plánu alespoň stručně dopsat jeden bloček o tom co jsem už viděla a co jsem do teď, vzhledem k lavinovitě se šířící lenosti, nezvládla zaznamenat. Nakonec jsem se ale rozhodla zpracovat v obrazech takovej jeden den v Kodani.
… ještě zlehka k nástinu situace. Dneska se přes noc přesouvám do Stockholmu a tak jsem měla celej den volnej a protože to hned po ránu vypadalo, že včerejší zfáklá nálada se přesune i do dnešního, naštěstí dalšího, slunečného dne, rozhodla jsem se tomu udělat přítrž hned z rána a záhy po snídaňové kávě (a croissantu ??? já vím) jsem si naordinovala posnídaňovej cider a přesun někam k vodě. V Dánsku je dneska svátek (neptejte se mě co slavěj, ale den dětí to asi nebude), takže všichni byli vyvalení v parku a centrum připomínalo spíš město duchů, takže:



… v cca 13:00 - po vyčerpávající asi třicetiminutový cestě k vodě jsem se rozhodla pro malý odpočinek na molu u Playhousu a tak jsem si vyhlídla místečko, narazila sluchátka a otevřela si cider, který jsem si cestou prozíravě koupila.



… v cca 14:00 – vzpomněla jsem si, že to pálí a tak jsem vytáhla vždy připravenou třicítku a aplikovala jí na odhalená místa, kterých moc nebylo a tak jsem využila zbývajícího času, než mi zase začala hlava padat všema směry, k dososnutí cideru a otevření další.


… v cca 15:00 – párkrát jsem se otočila ve snaze najít lepší pozici, popřípadě změnit výhled, čím se mi povedlo nachytat na zbytky naneseného opalováku všechnu špínu ze širokého okolí.
… v cca 15:30 - pokračuju v zírání do prázdna a bloumáním, už ani nevím nad čím.


...cca 16:00 – stále zírám a začínám přemejšlet, že bych tu ještě chvilku vydržela, takže se snažím rozpomenout, kde může být nejbližší cidrová občerstvovací stanice. Zatím se dorážím rozinkama, dojíždím zbytek vody a přes vrstvu špíny nanáším novou vrstvu krému, čímž vzniká cosi jako opalovací bahno, jehož faktor musí bejt určitě astronomickej (teď už jsem vymydlená, takže se mi to píše bez větších problému, jinak by se mi to asi trochu jaklovalo)



… v cca 16:30 – jsem přespříliš rozlenivělá a tak se zvedám a jdu si koupit cider do stánku, je sice asi dvakrát dražší než v krámu, ale boj s leností je marnej.

… v cca 17:30 – přemejšlím nad tím, že pokud chci ještě před odjezdem smejt tu vrstvu bahna, měla bych se zmobilizovat a jít do hostelu.

… v cca 18:00 – nastal čas - zvedám se – stejně mi dohrál iPod.

… v cca 20:00 – čistá, vymydlená, připravená k přesunu na zastávku.


… tak to byl takovej jeden vyčerpávající den na cestách.