… marně přemejšlím, kde se ztratilo veškeré mé cestovní nadšení, ale hádám, že někde mezi výměnou jedněch promočenejch tenisek za jiné, které se suché dají nazvat jen s velkou dávkou fantazie. Jaké překvapení - třetí pár bot už sebou opravdu nevozím – nepočítaje mé milované, víceúčelové flipflopy. Ačkoliv jsou vzdušné, rychloschnoucí a už jsem s nimi přežila nejeden slejvák a prošlápla nejednu louži, tak přece jen celodenní déšť a mrazivejch deset stupňů by pro moje nohy znamenalo totální omrznutí a pro zbytek organizmu jisto jisté rýmovité pobaveníčko…
… vzhledem ke včerejší, příjemné probdělé, noci a mokrým botám, nemám sebemenší náznak výčitek, že jsem ve čtyři odpoledne a ve spacáku a snažím se si jakkoliv vylepšit náladu.
… na Stockholm mám zhruba 4 dny, takže není důvod se někam honit. Ráno jsem cestou do hostelu promáčela jedny boty, cestou za ulovením něčeho k snědku druhé a chuď se soukat do jedněch z nich je minimální, takže po zbytek dne budu dospávat. Na osmilůžkovém pokoji jsem se sedmi chlapci ze Švýcarska, jimž angličtina moc neříká, takže na nějakou velkou konverzaci to asi nebudu.
… na další dvě noci se přesouvám do jiného hostelu, za což jsem víceméně ráda, protože vzhledem k tomu, že tady je většina pokojů bez oken (není nad vlhkej, klimatizovanej pokojíček), tak už jenom zvědavej pokus o kontrolu množství padajících srážek mě stojí nejen vysoukání se ze spacáku, ale spletitou cestu chodbama a na závěr dvoje schody připomínající černou sjezdovku. Zatím jsem to absolvovala dvakrát a pochybuji, že tomu dám ještě dneska šanci. Snad už jen můžu dodat, že wifina tu běží jako bláznivá, tak žádné starosti, já se nějak zabavím.
Žádné komentáře:
Okomentovat