… Ženeva

… veškeré chmury, splín a celkově zfáklá nálada, kterou jsem si ze severu vezla, byla ta tam v okamžiku, kdy jsme dosedli na miniaturní ženevské letiště a to i přesto, že bylo extrémně hnusně. Krosnu jsem si nechala letišti a vyrazila na miniaturní obhlídku Ženevy. Už ji mám procouranou křížem krážem a tak jsem jen tak vláčela z jedné kavárny do druhý a těšila se na Alice, JS a malýho Mathieu.

… nechtěla jsem Alice tahat při pátku dřív z práce a tak jsme nahlásila přílet na sedmou, což mi dalo možnost se trochu porozhlídnout a doplnit pár řádků do blogu, který neuvěřitelně flákám a už si vůbec nevybavuju, jak jsem to dělala ve Státech, že jsem psala fakt každej den.

… nalejvám do sebe další kafe a celá natěšená vyrážím do příletové haly.