Day 29

… zhruba za čtyři hodiny vstávám. Prozíravě jsem si dala v jedenáct kafe, takže teď se mi vůbec nechce spát. Schovávala jsem si dnešní psaní na zítřejší, asi sedmi hodinovej, s cestou po LA, deseti hodinovej přesun do Phoenixu.

… tím je jasný, že jsem ráno rozhodnutí zvládla. Našla jsem jedinej hostel ve Phoenixu a koupila jízdenku. Abych se vyhnula autobusáku v Down townu LA a abych zase něco ušetřila, zvolila jsem alternativu china bus! To bude zase divočina! Už jsem si ale vyhledala všechny spoje a ranní přesun mi bude trvat jen necelé dvě hodiny. Aby bylo trochu napětí, tak vezmu ten poslední spoj, kterým to stihnu, takže z hostelu v 5:45! Na hostel jsem dost zvědavá, nedá se tam platit kartou, ani rezervovat přes internet, takže asi nějaká historická cottage, podle fotek to tak teda vypadá!

… dnešek byl neskutečně vtipnej! Držela jsem se plánu. Dvě a půl hodinky v městský a pak welcome v Beverly hills. No jo, tohle se dá pochopit. To je úplně jiný město. Čistý, upravený, voňavý. Tady se dá bydlet. Walshovi si uměli vybrat. Trochu jsem to tam prolezla, na Rodeo drive nakoukla do obchodů, omrkla práci paparazziu, shlídla natáčení nějaký reklamy s Heidy Klum a pomalu nabrala směr Santa Monika.
... samozřejmě, sotva jsem dojela do Beverly Hills, tak se zatáhlo a zkoušelo mě to poděsit deštěm, ale já jsem se nedala a namířila jsem si to do Venice. Tentokrát jsem si to hezky vypočítala, takže by to neměl bejt problém to walknout! Někde v půlce cesty, když jsem nabírala síly ve Starbucksu, tak si ke mně přisedl ne zrovna vymydlenej dědek. A prej jestli jsem dneska nebyla na Rodeo drive. No čuměla jsem jako puk. Moje proslulá podezíravost byla ještě podezíravější než obvykle, ale už si tady nějak zvykám, že i divný individua jsou často více méně normální. Takže jsem na chvíli svojí podezíravost odložila a ze Starbucksu se nakonec přesunula vedle do hospody a takhle dobře jsem se už dlouho nepobavila. Nejenže Gregg byl asi třikrát v Praze, ale ještě věděl kde co! Takže tenhle ošuntělej dědek nebyl až zas takovej dědek. Pracuje jako Ambassador of Beverly Hills a takovej vtipnejch historek o celebritách jsem už dlouho neslyšla!

… do hostelu jsem dorazila posledním busem (v 9:30 – opravdu poslední – teda z téhle strany) a teď už mám pobalených svých pět, pětadvacetikových švestek a jsem připravená k přesunu!

… je to neuvěřitelný, ale nakonec jsem to prošla skoro všechno, řekněme všechno důležitý, dokonce i průvodce se mnou souhlasí a nakonec to vůbec nebylo tak špatný, jak se první dny zdálo!

… takže zítra, pokud všechno stihnu, Phoenix!