Day 18

…ještě než jsem došla k pláži, tak mi bylo jasný, že tenhle plán neklapne. Moře ještě v nedohlednu a já už měla tak vyfoukaný háro, že moje gigantická hlava nabyla ještě dvakrát na objemu a to už jsem myslela, že to víc nejde. Naštěstí se v mém profouklém mozku zrodil nápad to jít nejdřív okouknout, než koupím draka, což byl excelentní nápad. Kdyby se mi ho náhodou podařilo rozbalit (což mi přijde nemožné), tak bych měla jistotu bezplatného letu do neznáme destinace. To by byl pěknej průser, kdyby mě to fouklo zpátky domu. I když možná to foukalo směrem na BoraBora a o tom už by se dalo přemýšlet.

…naštěstí jsem stále v SF, takže z draka nebylo nic a místo toho jsem prolezla Golden Gate park, proti kterýmu je oblíbenej Hyde park taková babiččina zahrádka. Velký, velký, nekonečně velký a nohy pro změnu bolavý, bolavý, nekonečně bolavý. Jediný co jsem prošla důkladně byla Japonská zahrada, která byla moc hezká. Okoukla jsem místní divokou faunu, která mě trochu děsila, ačkoliv racci kroužící těsně nad mou hlavou, dychtící po mém toastu, tak to mě děsí ještě mnohem víc.

… nakonec jsem prošla celej park a dorazila do hipísácký čtvrti, která už asi není tak divoká jak bejvávala, původní hipící už trochu sešli. Tak jsem si tam dala alespoň kafe a trochu dočerpala, v parku ztracené, síly a vrátila se na pláž trochu si užít západu slunce nad pacifikem. Pak jsem si popřeskakovala z busu na trolejbus a zpátky a trochu jsem si projezdila noční SF. MHD je tu super. Dá se dostat kamkoliv a kdykoliv. Koupila jsem si hned první den týdenní jízdenku a tak si tu pohodlně jezdím si a hlavně nemusím nic hlídat. Nejsou tu teda přesný jízdní řády jako u nás, ale nikde jsem nečekala nějak extra dlouho, takže pohoda. A co se orientace týká, tak takhle srozumitelně označený město jsem ještě neviděla. Názvy ulic jsou úplně všude a s mapou se tu zorientuje i ten nevětší trouba!