… je až s podivem, že vstávání, přesun na nádraží, sraz s Janou a odjezd do Corku proběhl hladce. Že by se začalo vyjasňovat? Zatím teda jen čistě obrazně…co se počasí týká, to mi dva dny stačily na to, abych pochopila, že tady se nevyjasní a pokud ano, tak se zatáhne dřív než dozní radostnej pokřik.
… hostel Sheyla’s of Cork jsme našly levou zadní, jsme holky šikovný (mám zatlouct, že Jana už tu byla?). Takže tohle je můj první hostel a na první pohled se to nezdá až tak blbý. I žena (haha) ve středních letech (hahaha) se zjevně může přizpůsobovat takovejmhle novotám, ale to pouze v rámci stažení nákladů na nejmenší možnou míru. Nevyděsil mě ani pokoj se čtyřma palandama, skoro bez oken…ano, byla jsem připravená na všechno. Poměrně rychle jsme se vykopaly na obhlídku města. Jana měla plán už sestavenej, takže jsem se trochu svezla a nemusela jsem ani otevřít průvodce, což byla moje jediná záchrana, protože ještě nejsem vytrénovaná na extrémní podmínky, konkrétně na listovat prokřehlejma prstama v průvodci. Pravda, muzeum výroby másla jsem zaměnila za osvěžující procházku v irském deštíku s prohlídkou přilehlejch památek, ale ani tak mi to ty přeháňky nemohly pokazit.
...mám za sebou první noc v hostelu…tradáááá! Vzhledem k tomu, že jsem byla totálně vyřízená, tak jsem spala jak zabitá a ráno na nás u snídaně čekalo milé překvapení…sluníčko…já nevím, proč toho všichni tolik nadělaj…vždyť tu není vůbec tak ošklivě…teda alespoň u snídaně, ve vyhřáté jídelně, mi to tak přišlo…sotva jsme ale opustily zdi hostelu, vrátilo se vše do normálu…déšť, vítr, zima, déšť, déšť, sníhhhhh a už jsem řekla zimaaaaa…v takovýmhle počasí je dobré mít při ruce deštník, ale já jsem dneska dala svému deštníku volno a tak jsem mokla a zmrzala a mokla a hlavně zmrzala……návštěva místního vězení nebyla zrovna zahřívací záležitostí, ale byla to zajímavá podívaná, která se od exkurze na Borech lišila hlavně vlídností bachařů a komentářem linoucím se z walkmana značky Sony (sladké to vzpomínky na walkmana a vlastně i na Bory), i když ten by taky mohl být do budoucna zaveden!
...pak jsme stihly ještě rychle prošmejdit hlavní nákupní třídu (ano, i Cork má svou Oxford street) a Jana už pádila na autobus zpět do Dublinu a já se vydala do hostelu, užít si teplou sprchu a suchou obuv. Takže má za sebou první cestovní víkend, osiřela jsem a jdu si připravit nějakej plán na příští dva dny v Corku!
p.s.
co jsem se dozvěděla tento víkend (dva dny, dvě poučky):
jednak: je to klišé, ale bez deštníku ani ránu!
druhak: když už se zima nedá vydržet, nasaďte si kapucu. Ale pozor, nejdřív se ujistěte, že nemáte zavěšenej foťák kolem krku…ano, můj bakelitovej foťáček má za sebou další nehodu…nebýt Jany, tak jsem ho asi vzteky rozdupala, ale ovládla jsem se, a nakonec to provizorně zachránila apartní, zelená izolepa.
fotky:
http://viewmorepics.myspace.com/index.cfm?fuseaction=user.editAlbumPhotos&albumID=1059558&MyToken=fc7713c6-8ae2-4e43-9b13-3d29a4a3b928
Žádné komentáře:
Okomentovat